Středeční recitál pěvkyně Magdaleny Kožené v Rudolfinu měl všechny znaky festivalové události – výbornou návštěvu, přitažlivý program a skvělý výkon sólistky, ke kterému přispěl mimořádným klavírním doprovodem i skotský pianista Malcolm Martineau.

Proti očekávání nezazněly písně z jejího nového alba Songs, kde ji právě Martineau doprovází. Kožená si vybrala tentokrát písně českých autorů (Koželuh, Novák, Schulhoff) a po přestávce francouzské a německé skladatele (Debussy, Poulanc a Wolf).

Pěvkyně zvolila decentní černé šaty i účes a soustředila se zcela na přednes stylově velice rozsáhlého repertoáru. Byla naléhavě smyslná při milostných písních Nováka či Debussyho, ale i úsměvně vervní v Schulhoffových „lidovkách“ z Těšínska či Wolfově satiře o umělecké kritice Abscheid.

Posluchači ocenili dramaturgickou různorodost večera – od klasicistního Koželuha až po příslušníka meziválečné Pařížské šestky Poulanca s mnoha objevnými klenoty, z nichž zmíněné písně z Těšínska byly asi největším překvapením. Kožené hlas odpovídal náladám všech písní a zpěvačka mohla uplatnit i jazykové přednosti – zpívala hned ve čtyřech jazycích!

Skotského pianistu Martineaua jsme slyšeli s Koženou na festivalu již před dvěma lety a již tehdy byl vynikající. Ve středečním programu si s Koženou perfektně rozuměl a podílel se na úspěchu večera jako skutečný partner. Ovace vestoje vyprodaného sálu a čtyři přídavky (mj. Janáček, Britten) zakončily večer, který patřil k nejlepším na letošním Pražském jaru.

Vladimír Říha, Právo