Magdalena Kožená patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti. Tuto její pozici dokládají nejen angažmá, díky kterým vystupuje na koncertních i operních pódiích doslova celého světa, ale také řada domácích i zahraničních ocenění či smlouvy s nahrávacími společnostmi Deutsche Grammophon Gesellschaft či Pentatone.
Zpěv studovala nejprve na konzervatoři v rodném Brně a poté u Evy Blahové na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Z jejich četných domácích i zahraničních soutěžních úspěchů je nejvýznamnější absolutní vítězství v 6. mezinárodní soutěži W. A. Mozarta v Salcburku v roce 1995.
Její první deska u Deutsche Grammophon s českým písňovým repertoárem (Dvořák, Janáček, Martinů) získala v roce 2001 cenu Gramophone Solo Vocal Award. Další nahrávky zahrnují Mozartovy, Gluckovy a Myslivečkovy árie s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Michelem Swierczewskym, francouzské árie s Mahlerovým komorním orchestrem pod vedením Marka Minkowského, Gluckovu operu Paris a Helena se souborem Gabrieli Consort (umělecký vedoucí Paul McCreesh), recitál s klavíristou Malcolmem Martineau, dále uznávané a kritikou ceněné CD „Lamento“ s kantátami členů bachovské rodiny (Musica Antiqua Koeln pod vedením Reinharda Goebela), CD s Mozartovými áriemi (Orchestra of the Age of Enlightenment se Sirem Simonem Rattlem) či händelovský projekt s Venice Baroque Orchestra a Andreou Marconem, písňové CD s titulem „Když mě stará matka“, disk s áriemi Antonia Vivaldiho, CD „Lettere Amorose“, který Magdalena Kožená nahrála společně se souborem Private Musicke, Dvořákovy, Mahlerovy a Ravelovy písně za doprovodu Berlínské filharmonie pod taktovkou Sira Simona Ratllea na CD s názvem „Love and Longing“ či CD „Prayer“, na němž Magdalena společně s vynikajícím německým varhaníkem Christianem Schmittem přednášejí duchovní písně Franze Schuberta, J. S. Bacha, Maurice Ravela, Hugo Wolfa či Antonína Dvořáka. Její sólové CD nazvané prostě „Monteverdi" bylo nominováno na nejlepší Klasické vokální sólo album cen Grammy 2016. Album „Cole Porter" vydala Magdalena na svém vlastním labelu Brnofon v roce 2017; v témže roce podepsala dlouhodobou smlouvu s nizozemským labelem Pentatone, u kterého v loňském roce vyšla dvě úspěšná CD: barokní kantáty na nahrávce „Il giardino dei sospiri" a nejnovější album „Soirée". Za své nahrávky získala pěvkyně prakticky všechna významnější ocenění udělovaná hudebními časopisy včetně prestižní Gramophone Award pro Umělce roku 2004. Nahrávka Fragmentů k opeře Julietta Bohuslava Martinů v titulní roli s Magdalenou Koženou, za doprovodu České filharmonie pod vedením Sira Charlese Mackerrase, zvítězila v roce 2009 na Gramophone Awards v kategorii Recital.
Magdalena Kožená je pravidelným hostem předních světových operních i koncertních pódií. Její recitály zazněly v Londýně, Paříži, Bruselu, Berlíně, Amsterdamu, Vídni, Hamburgu, Barceloně, Lisabonu, Praze, Kodani, Tokiu, San Francisku či newyorských Alice Tully Hall a Carnegie Hall. Koncertovala také v Mnichově, Salcburku, Lucernu, na festivalech v Baden-Badenu, Schwarzenberg Schubertiade, v Aldeburghu, Edinburghu ad.
Magdalena pravidelně spolupracuje s klavíristy Malcolmem Martineau, Danielem Barenboimem, Yefimem Bronfmanem, Andrasem Schiffem, Karlem Košárkem, Mitsuko Uchidou, nejnověji ji na pražském benefičním koncertě doprovázel Ohad Ben-Ari. Pravidelně vystupuje s ansámbly, jako jsou Berliner Philharmoniker, Orchestra of the Age of Enlightenment, Rotterdam Philharmonic a Philadelphia Orchestra pod vedením Sira Simona Rattlea; Royal Concertgebouw Orchestra pod vedením Marisse Jansonse, Lucerne Festival Orchestra pod vedením Claudia Abbada, Česká filharmonie, Chamber Orchestra of Europe a Scottish Chamber Orchestra pod taktovkami Sira Charlese Mackerrase a Robina Ticciatiho, Wiener Philharmoniker pod vedením Daniela Hardinga a Sira Simona Rattlea; Accademia Santa Cecilia pod vedením Myung-Whun Chung a Simon Bolivar Youth Orchestra of Venezuela pod vedením Gustava Dudamela. Svůj vyhlášený cit pro interpretaci staré hudby Kožená nabízí za doprovodu vynikajících souborů dobových nástrojů, jako jsou např. English Baroque Soloists, Gabrieli Consort and Players, Il Giardino Armonico, Les Musiciens du Louvre, Orchestra of the Age of Enlightenment, Venice Baroque Orchestra, La Cetra Barokorchester Basel, Collegium 1704, Musica Florea nebo Le Concert d’Astrée.
Je rovněž vyhledávanou operní pěvkyní, které aplaudují přední operní domy celého světa, newyorskou MET či londýnskou Covent Garden nevyjímaje. Operní angažmá Magdaleny Kožené zahrnují mj. role Oktaviana ve Straussově Růžovém kavalírovi (berlínská Státní opera, festival Baden-Baden a nejnověji též MET), Orfea v Gluckově opeře Orfeus a Eurydika, kterou nastudovala v Paříži, Nera z opery Korunovace Poppey ve Vídni; pod vedením Bernarda Haitinka a Marca Minkowského vystupovala v Paříži jako Mélisanda; stejnou roli nastudovala také pro Deutsche Staatsoper pod vedením Sira Simona Rattlea. Dále vystupovala jako Cherubín (Mozart: Figarova svatba) na festivalu v Aix-en-Provence, jako Sesto (Handel: Julius Caesar) v Holandské opeře a ve vídeňské Staatsoper, jako Zerlina (Mozart: Don Giovanni) na festivalu v Salcburku pod vedením Nikolause Harnoncourta, jako Dorabella (Mozart: Così fan tutte) pod vedením Sira Simona Rattlea a jako Idamante (Mozart: Idomeneo), ve stejné roli se v roce 2020 představí v nové inscenaci v berlínské Státní opeře. V newyorské MET vystoupila pod vedením Jiřího Bělohlávka jako Varvara (Janáček: Káťa Kabanová) a v mozartovských rolích Cherubína, Idamanta a Dorabelly pod taktovkou Jamese Levina; na přelomu tohoto roku tam vstoupila jako Oktavián do inscenace Straussova Růžového kavalíra. V londýnské Královské opeře Covent Garden se představila v titulní roli Rossiniho Popelky, v Salcburku a v Berlíně vystoupila i jako Bizetova Carmen. Zazářila v titulních rolích Charperntierovy opery Médée v Bazileji a Martinů opery Juliette ve Státní opeře v Berlíně pod taktovkou Daniela Barenboima a s Rolandem Villazónem v roli Michela, s nímž se opět potkala v Monteverdiho Il Ritorno d´Ulisse v pařížském divadle na Elysejských polích. V Berlíně také ztvárnila Markétku v Berliozově Faustově prokletí či Faidru v Rameauově Hippolyte et Aricie. Magdaleninou prozatím poslední inscenací byla světová premiéra Dusapinovy opery Macbeth Underworld v bruselském divadle La Monnaie, kde se Magdalena představila jako Lady Macbeth.
Magdalena je Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky, převzala Cenu ministra zahraničních věcí Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky a Zlatou medaili za zásluhy na poli umění od Mezinárodního výboru washingtonského Kennedyho centra pro umění. Tyto dvě pocty doplnila respektovaná cena G. F. Händela, kterou uděluje rodiště slavného německého skladatele, město Halle, za mimořádnou interpretaci díla svého slavného rodáka. Těší se také z Ceny Brna, svého rodného města. Je neúnavnou propagátorkou české hudby a české kultury, stala se patronkou MHF 13 měst Concentus Moraviae, své jméno spojila s Rokem české hudby 2014 a převzala také záštitu nad celoevropským hudebním projektem České sny. V ČR se Magdalena soustavně věnuje aktivitám Nadačního fondu, který založila na podporu tuzemských základních uměleckých škol.
Vinou protipandemických opatření se letošní Magadlenin kalendář velmi proměnil. O náhradních termínech zrušených akcí budeme informovat v našem kalendáriu. V červenci Magdalena vystoupí v další operní roli napsané jí přímo "na tělo": ztvární postavu Servírky v napjatě očekávané premiéře nové opery Kaiji Saariaho, jejíž pátý operní opus nazvaný Innocence byl nastudován vloni a bude v premiéře uveden v rámci slavného divadelního festivalu v Aix-en-Provence.
Podrobné informace o chystaných projektech naleznete v kalendáriu.
Květen 2021
